"Naše milovaná Aničko, chtěli jsme Ti ke Tvým dvacátým narozeninám darovat něco opravdu osobního, opravdu cenného. Vyletěla jsi z hnízda a naše náruč zůstala prázdná. Stýská se nám a zároveň jsme na Tebe pyšní, jak statečně se pereš se starostmi a strastmi všedních dnů a jsme šťastní, že s námi sdílíš všechny Tvé úspěchy a všechno Tvé štěstí. Ke Tvým dvacátým narozeninám bychom Ti chtěli darovat takové rodičovské objetí, které Ti bude vždycky nablízku, když Ti bude ouvej nebo když se budeš radovat a já ani táta nebudeme nablízku. Deka, kterou jsme pro Tebe nechali ušít, v sobě má všité vzpomínky na spoustu šťastných okamžiků, které jsme všichni společně prožili. Za každý jeden rok Tvého života na ní najdeš jednu fotografi. Jsou do ní všity také vzpomínky na Tvoje dětství – to medvídkové povlečení jsi měla tak ráda....nemohla jsi bez něj usnout, muselo se prát jenom tehdy, když jsme si byli jistí, že večer do postýlky bude zase suché. Dokonce na návštěvu k babičce cestovalo vždycky s Tebou. Ta zažloutlá krajka, kterou na dece najdeš, to je krajka ze zavinovačky, ve které jsme si Tě s tatínkem přivezli z porodnice. Myslíme na Tebe každý den a jsme na Tebe opravdu hrdí!"
